Aktualizováno: 29.07.2018
Dnes je: 10.prosinec
Šachový klub Mohelnice
Přihlašování na "Vánoční turnaj Bludov" zahájeno
18.6.2012
IM Vojtěch Plát: velmistři si na mě už zvykli...
Ladislav Spurný

Snad poprvé jsem realizoval rozhovor, kde byl v mém vnímání patrný velký rozpor. Hodně času jsem věnoval přípravě otázek a jejich stylistickému broušení. Následně jsem byl z počátku trochu rozčarován odpověďmi. Řeknu to upřímně – Vojta nechť mi, prosím, promine - zdály se mi přece jen mírně odfláknuté. Pak jsem zmírnil hodnocení a říkal si, že jsou jen moc stručné, ačkoliv mnohé dotazy nahrávaly na smeč a nebo přímo vybízely k tomu se trochu poodhalit a rozvyprávět. Nestalo se tak. Nicméně - pak mi došlo, že možná je vše jinak. Kde je psáno, že i stručná odpověď není vypovídající? Vždyť právě originalita pojetí otázek a odpovědí činí i šachově zaměřenou komunikaci dvou lidí autentickou a vysoce osobitou. Pokud se vám zdá, že je Vojta stručný, budiž. Pokud vám přijde, že střílí odpovědi v mladistvém elánu úspornosti a nekomplikovanosti s podtextem dravé dynamiky, jaká je ostatně vidět i v jeho pojetí šachu, taky nemusíte být daleko od pravdy. A jaká je skutečnost? Prostá! Já se ptal, jak jsem chtěl, on odpovídal, jak uměl a jak mu zřejmě velela jeho přirozenost...

Čas letí. Ještě nedávno jsi byl docela malý kluk a dnes je z tebe student gymnázia. Jak ti jde škola a co zamýšlíš po ní?

Momentálně nestuduji. Do školy se vrátím až v září.

A teď už rychle k šachu. Na jaře jsi hrál mistrovství republiky juniorů v klasickém šachu. Skončil jsi bronzový za Janem Krejčím na druhém místě a trochu překvapivě prvním Tadeášem Krieblem. Jak to zpětně celé hodnotíš? A také – na výsledku už by to nic nezměnilo, ale nemrzí tě prohra v posledním kole s nejslabším účastníkem soutěže?

Těžko říct s nejslabším... Dle výsledku ano, ale co se týče partií, tak měl Adam na střed tabulky. Partii jsem nezvládl, při Vf3 jsem měl nějaké zatmění, nechápu, co se to stalo.

Hodně se na nejrůznějších webech diskutovala tvá partie z tohoto mistrovství, kterou jsi zahájil bílými hodně netradičně: g4!?!? I mně jako laikovi přišlo, že to nebyla záměrná příprava před utkáním. Partie po boji skončila remízou, ale nějakou dobu jsi v ní tahal za kratší konec. Později neoficiálně prosáklo, že šlo snad o recesi či o sázku. Vnímal jsi následně rozruch kolem té partie?

Vnímal, ale neřešil jsem to, partii jsem bral zcela vážně, na konci jsem nebyl daleko od výhry, ale Tomáš Kraus na poslední chvíli věžovku zachránil.

Jsi ve věku, kdy na podobné výstřelky máš právo, ale stejně se trochu provokativně zeptám: jak jde dohromady frajeřinka a šachy? A není to přece jen přes míru zrovna na národním šampionátu?

Frajeřinka a šachy? Myslím, že to nebyla frajeřinka, někdy je dobré uhnout soupeři z variant a hrát extravagantně.

Máš tyto extravagantní či rošťácké choutky v šachu častěji? Nemyslím to ve zlém. Jsi mladý, plný energie, třeba je to i ždibec o svobodomyslnosti, o životním stylu. Nebyl bys sám, občas to dělali i ti nejlepší. Například někdejší mistr světa Michail Tal doháněl svého dobráckého a obětavého trenéra Koblence k infarktovým stavům, když chtěl popustit míru své občasné neukázněnosti a obracel se na něj proslavenou větou: „Maestro, co si teď tak trochu zachuligánit?“ A nebo velmistr Vaganjan, o kterém velmistr Sosonko ve svých esejích napsal, že napříč špičkovým výkonům si v mládí bezstarostně mohl dovolit dávat bohu vína a zábavy Bakchusovi, co mu patří, a totéž pak dělat u bohyně šachu Caissy.

Já se šachem bavím stejně jako Tal a určitě toho v budoucnu nenechám.

V minulosti jsi hrál i na mistrovství republiky dospělých v bleskovém šachu a dařilo se ti. Mohl by jsi své vystoupení tam připomenout? Je to hodně prestižní akce, aspoň co do pozornosti, které se jí dostává (nelze nevzpomenout každoroční téměř hodinový sestřih České televize).

Blicky hraji velmi rád a na tomto mistrovství mi vyšlo prakticky skoro vše, na co jsem šáhl. Za mistrovství jsem prohrál dvě partie a to až v semifinále s Davidem Navarou, nevím, zda se to někdy někomu dosud povedlo, možná na posledním šampionátu Viktoru Lázničkovi.

Mimochodem, když jsme u té pozornosti, netvrdím, že je z tebe hotová mediální hvězda, ale přece jen jsi už opakovaně kontakt s médii zažil. Velice populární bylo tvé někdejší vystoupení v Krausově pořadu Uvolněte se, prosím! Ale i mimo to hraješ na akcích, kde novináři a fotografové prostě jsou. Jak na tebe působí mediální rozměr šachů a jaký je tvůj vztah k němu?

Mediální rozměr šachů je velmi malý a jsem rád, když mohu kde-komu pomoci s propagací, či něčím podobným.

Jako mladík jsi šel výkonnostně hodně rychle nahoru. Nyní máme mladého a velice perspektivního mezinárodního mistra, avšak tento mistr přece jen už delší dobu nahoru nejde. Jak si vysvětluješ tu výkonnostní stagnaci?

Momentálně jsem velmi blízko hranici 2500 ELO bodů, takže těžko říct, jestli za poslední období stagnuji nebo nikoliv. Myslím si ale, že jdu nahoru, přeci jen přes 20 partií v soutěžích bez prohry není špatné.

Ještě bych u toho tématu chvíli zůstal. Mnozí soudí, že je to proto, že nedáváš vrcholovému šachu tolik dřiny a sebeobětování, kolik vyžaduje. Obvykle to nemyslí zle, protože jedním dechem dodávají, že konkrétně tebe z mladých nadějných hráčů považují za vůbec nejtalentovanějšího. Ačkoliv co do výsledků tě někteří mírně předběhli. Dáváš jim za pravdu a nebo na to máš jiný názor? A co talentu týče – máš pocit, že jsi mu něco dlužen?

Je to 50,5 talent, 50,5 dřina. Toť vše.

Jak aktuálně trénuješ? Myslím metody, způsob přípravy, čemu věnuješ největší pozornost? A kdyby sis – zcela hypoteticky – mohl vybrat trenéra dle svého přání, kdo by to byl?

Trénuji sám, nejvíc pozornosti upínám teď k zahájení a koncovkám, jinak super trenér je pan Jansa nebo pan Konopka.

Řada lidí se domnívá, že jsi někdy až příliš suverénní. Já to subjektivně vnímám spíš jako velkou dávku přirozeného sebevědomí. A nedokážu objektivně nevidět, že třeba u hry jsi velice taktní. V posledních letech tě vídávám za šachovnicí při nejrůznějších příležitostech. Nikdy jsem nezažil nějaké blahosklonné poznámky či znevažování soupeře. Jak to s tebou vlastně je?

Jak říkám, šach si užívám, nemám důvod nikoho napadat, pokud soupeř nemá nějaké narážky na mě, nemám s ním problém.

Jsem naprostý laik, výkonnostně hluboko pod tebou, takže těžko mohu odborně soudit, ale přijde mi, že tvůj styl by se dal charakterizovat jako dravě-dynamický. Vidíš to jinak?

Vidím to asi stejně. :-)

Co se týče ženských soupeřek: nemáš ve zvyku je trochu podceňovat? Ptám se proto, že jsme se kdysi v Olomouci spolu krátce bavili o tvém dojmu z partie s jednou mladou ženskou IM, která s tebou remizovala. Ty jsi to ale v krátkém komentáři podal tak, že jsem jasně cítil, že máš pocit, jako by jen nějakým nedopatřením lovci utekla téměř jistá kořist.

Dřív se mi se ženami moc nedařilo, v poslední době už se ta statistika zlepšila a co se týče té remízy (myslím, že to byla nějaká Mongolka), tak to mi kořist utekla, ani neví jak, protože byla úplně prohraná. :-)

Vzpomínám si rovněž, jak jsi na stejném turnaji hrál vážnou partii s velmistrem Vokáčem. Byla tam vyrovnaná jezdcová koncovka, tahal jsi to skoro neuvěřitelně rychle. Ptal jsem se jednu chvíli Vokáče: „Docela to tam střílí, že?“ Vybafl na mě rozčarovaně: „Ano, vůbec to nechápu“. Myslíš, že svou hrou ty šachově výše titulované takto šokuješ častěji?

Už si zvykli :-)

Oblíbenou frází – stran četnosti tvé účasti - by bylo napsat, že jsi v poslední době nekorunovaný král různých sobotních rapidů. Jenže to by byl nesmysl. Ty jsi totiž jejich král korunovaný, protože drtivou většinu z nich vyhráváš. Ano, často jsi tam v úloze favorita, ale v rapidu ani ten nemívá na růžích ustláno a body zadarmo. Co tě tak baví na rapidech?

Rád si vyzkouším nějaké nové zahájení a jak stále tvrdím, já se šachem bavím, takže se rád potkám se starými známými.

Když už jsme zmínili zrychlený šach, nemáš strach, že tvé hře škodí? Nevede zvýšený návyk tohoto způsobu hry k povrchnosti v klasickém tempu? Vybavuje se mi třeba úryvek z filmu Nevinné tahy, kde prestižní trenér na otce velmi talentovaného šachisty hřímá: „Nenechte toho chlapce hrát v parku blicky. Bleskovky jsou k ničemu, zničily třeba Arbakova...“

Škodí, neškodí, jako zábava je to dobré. :-)

Velmistrovský titul ti zatím poměrně jednoznačně uniká. Jak to vidíš – ale reálně – s jeho dalším dobýváním?

Jak jsem říkal, nyní jsem blízko k ELO bodům úrovně 2500, takže se momentálně soustředím na velmistrovské normy a nevím jestli mi GM-ko zatím jednoznačně utíká, myslím, že na to mám, ale možná se mýlím. :-)

Jsi velký sportovec, viděl jsem tě na některé turnaje přijet i spoustu kilometrů na kole a přesto tě to stran hry samotné nijak nevyčerpalo. Co provozuješ rád kromě bicyklu? A jaké máš obecně zájmy kromě šachu? Myslím třeba literaturu, hudbu...

Kromě šachu hraji fotbal, ten je skoro na stejné úrovni jako šachy. Co se týče hudby, tak poslouchám prakticky vše, ale rád si třeba poslechnu písničky od Landy (skupina Orlík apod.)

Kterou partii považuješ za svou zatím vůbec nejlepší. Můžeš ji čtenářům Gambitu nabídnout?

Takových partií je hodně, ale mohu poukázat na partii z MČR juniorů 2008 s Honzou Krejčím, byla to, tuším, i partie měsíce.

Kam by jsi to chtěl v šachu až dotáhnout? Máš konkrétní cíl a nebo tomu dáváš volný průběh?

Dávám tomu volný průběh, ale toho velmistra bych chtěl uhrát.

© 2005-2013 otisek mohelnice